tht Extraliga - komentář kapitána

Ve dnech 5. – 6. 12. vyjížděl extraligový tým do Prahy a Pardubic. Bylo zřejmé, že bude toto dvojkolo velmi složité, ale jelikož jsme zvítězili přesvědčivě v úvodních utkáních, chtěli jsme opět bodovat. Tato vize byla podpořena plánovaným soustředěním pod taktovkou našich předních velmistrů – Antona Korobova a Sergeie Azarova. Tématem tréninků bylo hodnocení pozice a technika propočtu variant. Nutno říci, že se naši hráči pěkně zapotili. Přicestoval i Igor Rausis, který však musel plnit tentokráte své hráčské povinnosti ve Francii.

Po soustředění se tedy vydáváme směr Praha v sestavě: Anton Korobov, Sergei Azarov, Andrey Zhigalko, Vojtěch Rojíček, Vojtěch Zwardoň, Petr Pisk, Sergej Vesselovský, Stanislav Jasný a má maličkost. Po večerním příjezdu jdeme na společnou večeři, nálada je dobrá a my se těšíme na bojovné partie.

V sobotu ráno se během 30 minut přesunujeme do hrací místnosti klubu Mahrla Praha, soupeř neponechal nic náhodě a nastupuje také v téměř kompletní sestavě, dá se tedy předpokládat vyrovnaný souboj. Po dvou hodinách hry se mnoho vyjasňuje, svého soupeře tlačí černými Anton, naopak se mi nepozdává partie u Petra, na 5. šachovnici hraje opět svou „divočinu“ Vojta Zwardoň.  Jelikož už mám pár šedivých vlasů, tak se tam chodím dívat jen minimálně. Zanedlouho připisujeme první remízy u Vojty Rojíčka a Sergeje. Poté předvádí svou spanilou jízdu Anton, který přejel svého soupeře jako černý tank, tato partie stojí za přehrání. Vedeme 2:1 a když za další hodinu připisujeme další remízy u Standy a Andreye, vypadá to velmi dobře. Vojta svého soupeře dostal kam chtěl a získává figuru a realizace převahy je jen otázkou času. Bohužel prohrává Petr, což však kompenzuje výhra u Vojty. Vedeme tedy po necelých 4 hodinách 4:3 a poslední partii dohrává Sergei. Jedná se o velmi složitou koncovku a je zřejmé, že soupeř touží vyhrát. Sergei bojuje jako o život, ale po 5 hodinách hry kapituluje a my tak celkově remizujeme 4:4. Byli jsme blíže vítězství, ale soupeř vytěžil maximum.

Nevadí, jedeme dál! Přesunujeme se do Pardubic, kde nás čeká jeden z aspirantů na medaile. My jsme však ještě neprohráli a bodovat budeme  zkoušet i ve městě „Perníku“. Jdeme na večeři do kavárny Evropa, jídlo je zde dobré, jen ten číšník je nějaký divný J. U večeře probíráme, co vymyslet proti tak silnému celku a zřejmě se všichni shodujeme, že budeme hrát aktivně na hraně rizika.

Po snídani vyrážíme pěšky na radnici, kde se odehrává náš zápas. Vítá nás pan Evžen Gonsior, nestárnoucí trenérská legenda, která právě v den našeho zápasu slaví své 84. narozeniny – gratulujeme. Pan Gonsior byl delegovaným rozhodčím a je až obdivuhodné, s jakou noblesou bylo zahájeno toto utkání, mnozí rozhodčí se ještě mají co učit… Pardubice nastupují v podstatě v nejsilnější sestavě a bude to pro nás těžký oříšek. Po zahájení diskutujeme chvíli s panem Gonsiorem a když se jdu podívat na partie, tak jsem vcelku potěšen, že vznikají dynamické pozice, kde se vždy může stát cokoliv. Nejdříve končí svou partii Anton, který nenachází nic více, než remízu, za chvíli přidává další Sergej, je to tedy 1:1 a hraje se. Tento víkend nezastihl v nejlepší formě Petra a ten i za cenu oběti pěšce musí nakonec svou partii vzdát. Prohráváme tedy 1:2, ale co se to zase děje u Vojty Zwardoně?! J Nejdříve v dobré pozici přehlíží kvalitu, ale svou iniciativou si i tak říká o vítězství, neuvěřitelné. V časové tísni se k tomu výborně orientuje Sergei, který přehrává soupeře. Přitom na ostatních šachovnicích nevidím žádné ohrožení. Že by to tentokrát vyšlo? Vše vychází na 1*, protože vítězí Sergei a zanedlouho i Vojta, vedeme 3:2 – fantazie! Bezpečně přivádí svou partii do remízového přístavu Andrey a zanedlouho dává věčný šach také Vojta Rojíček, vedeme tedy 4:3 a poslední partii dohrává Standa, který už neprohraje. Zamýšlí se a přidává třešničku na dortu v podobě vítězství nad svým soupeřem. Vítězíme tedy 5:3, kdo by tomu věřil? Jsme v euforii a soupeři naopak velmi rozzlobení, byli jsme v tomto utkání šťastným týmem, ale jak já říkám, na to se historie neptá. Jdeme na rychlý přípitek do kavárny Evropa, abychom to naše slavné vítězství pořádně zapečetili.

Nedělám to často, ale nyní si neodpustím vyzdvihnout dva hráče – Antona a Vojtu, kteří jsou tahouny týmu. Ostatní však makali také na maximum a patří jim velké poděkování. Také děkujeme všem příznivcům a partnerům za podporu. Obzvláště městu Frýdek-Místek, který nás celoročně podporuje.

Přeji všem pěkné Vánoce a v příštím roce se těším na další setkání

Pavel Benčo