1.liga - hodnocení trenéra

Předminulou neděli jsme odehráli poslední kolo první ligy východ. Do něj jsme vstupovali s tříbodovým náskokem na sestupové příčky. Navíc proti našemu „oblíbenému“ soupeři. Staré Město u Uherského Hradiště jsme dokázali zatím vždy porazit. Soupeř přijel vesměs v základní sestavě a i když mu o nic nešlo, tak aspoň onu bilanci vzájemných zápasu chtěl vylepšit. My jsme také nastoupili asi v tom nejsilnějším složení, které jsme tuto sezónu mohli nabídnout: Vojtěch Rojíček, Sergej Vesselovsky, Stanislav Jasný, Jakub Rabatin, Piotr Piesik, Kristýna Novosadová, Michael Kubík a Zdeněk Holeksa.

Zápas tradičně začal pozdním příchodem Piotra, což už se stalo koloritem sezóny. Na druhou stranu, bylo to asi jen o minutu. Vojta dal partii se soupeřem rychle za remízu a šel se léčit, aby byl fit na následující (úspěšný) extraligový víkend. 0,5-0,5. Sergejův soupeř měl bojovnou náladu a bylo vidět, že partie bude dlouhá. Standa proti tradičnímu soupeři znovu hledal cestu, jak získat někde výhodu. Kuba loni svou soupeřku porazil. Letos si vyměnili barvy a bylo vidět, že zopakovat výsledek bude těžší. Piotr poměrně v klidu rozehrál to svoje. Kristýna černýma dle mého nezvolila správnou cestu a dostalo se do malinko horší pozice. Míša rozehrál s přehledem a o výhodě jsem byl přesvědčen. Já jsem po dlouhé době změnil zahájení a na šachovnici se vyskytla zajímavá pozice. V dalším průběhu se toho moc nedělo. Sergej černýma dostal dvojici střelců v polozavřené hře. Standa umně získal hmatatelnou výhodu. Kuba se snažil najít protihru proti středu bílé. Piotr se zdánlivě dostal do vyhrané pozice. Kristýna zůstala se špatným pěšcem a střelcem. Míša dostal dobrou pozici s izolovaným pěšcem. Já jsem obětoval pěšce. Soupeř ho vrátil zase zpět. Rovnováha narušena nebyla. Před časovými kontrolami se začaly dít věci. Sergej se rozhoupal k aktivnímu výpadu a začal malinko riskovat. Následovala nečekaná Standova hrubka. Kuba se dostával do nevýhody. Piotr prostě útočil. Soupeř měl možnosti dobré obrany, ale nedokázal je najít. Kristýna se rozhodla v situaci, kdy soupeř si udělal nebezpečného volného pěšce, dát dámu za 2 věže, s tím, že 2 jsou více než jedna. Míša se stále nemohl rozhodnout pro nějakou akci. Moje partie po celou dobu byla plná zajímavých možností, ale všechny se daly neutralizovat a partie dospěla do remízové koncovky 4 věží, kde také rychle skončila. Před časovými kontrolami tak byl stav 2:2 a hráli Sergej, Kuba, Kristýna a Míša. V časové tísni se Sergejův soupeř lépe zorientoval v nadcházejících zápletkách a skončil v koncovce jezdce proti střelci s pěšcem více. Kuba nedokázal odolat tlaku bílé a po časovce rovnou vzdal. 2-3. Kristýna se dostala pod silný útok a tak spíš bylo otázkou, jestli soupeř neudělá chybu. Malou katastrofu podpořil ještě Míša, který se dostal do tupé remízové koncovky. Vypadalo to zle nedobře. Při prohře 3:5 už by stačilo 10. Grygovu vítězství 6:2 k našemu odsouzení k pádu do nižší soutěže. Soupeř Grygova už neměl o co hrát a tak jsem podobný výsledek očekával. V tuhle chvíli se se mnou Piotr přišel rozloučit se slovy. „ U Míši mám déjà vu, tohle jsem s ním přesně prohrál na Pobeskydí.“ Popřál nám štěstí a vydal se na cestu zpět do Chorzowa. Neuvěřitelné je, že Míša dokázal úplně stejným způsobem svou partii vyhrát a tím zachránit slušné skóre zápasu. 3-3. Sergej musel ještě bojovat, ale zkušenosti sehrály svoji roli a partii zremizoval. 3,5-3,5. Kristýna už zázrak nedokázala a prohrála. Poslední zápas jsme prohráli nejtěsnějším rozdílem. 3,5-4,5. My jsme museli čekat na výsledek z Olomouce, kde Grygov hrál domácí zápasy. Náš výsledek znamenal, že v případě výhry Grygova 6,5-1,5 bychom měli stejně bodů, stejné skóre a stejný počet výher v partiích, tak by o sestupujícím rozhodovalo až 3. pomocné hodnocení, kterým je vzájemný zápas, který jsme prohráli. Po telefonátu rozhodčích obou zápasů jsme si mohli oddechnout, protože Grygovu se nepodařilo zopakovat výsledek z před dvou let, kdy se mu 6,5 bodu pro záchranu v posledním kole povedlo uhrát a jeho vítězství 6-2 znamenalo naši záchranu.

Při představě toho, že by Míšův soupeř prohlédl poslední trik a partie skončila remízou, mi ještě teď běhá mráz po zádech. Cíl byl splněn, ale pro příští sezónu to je varovný signál a budeme muset zasednout za stůl a probrat možnosti, jak z toho ven.

Zdeněk Holeksa