Nejúspěšnější šachová škola v ČR
MČR družstev mladších žáků - hodnocení trenérů
Z MČR družstev mladších žáků, které se konalo ve dnech 14. - 16. 6. v Harrachově, si hráči naší šachové školy přivezli stříbrné medaile.


Jak hodnotí vystoupení našich týmů trenéři Jakub Rabatin a Zdeněk Holeksa? Dočtete se v komentáři pod příspěvkem.













Komentáře
Ve dnech 14.-16. června jsme bojovali na MČR družstev mladších žáků. Z krajského přeboru nám postoupila dvě družstva, tudíž jsme do Harrachova vyrazili s dvanácti hráči, kteří usilovali o medaile a umístění v první desítce. Turnaj se již tradičně konal v prostorách hotelu Fit Fun, který disponuje skvělým zázemím pro akce tohoto typu. Jen pro nás z Moravy a Slezska je trochu „z ruky“, cestu jsme ale zvládli bez problémů. Chci také poděkovat pořadatelské šachové škole Pat a Mat v čele s Romanem Burdou za jejich práci a vytvoření skvělých podmínek pro hráče během tohoto mistrovství.
Áčko jsem vedl v Harrachově já, budu tedy hodnotit výkony hráčů tohoto družstva. Našim cílem bylo jednoznačně zisk medaile, nejlépe té zlaté. Cítím jsem, že jsme letos ve formě a máme velkou šanci. Družstvo „B“ měl na starosti můj kolega Zdeněk Holeksa, jehož shrnutí si můžete přečíst níže.
Družstvo A nastupovalo v sestavě: Veronika Vančáková, Hugo Walder, Vít Buček, Jan Kožušník, Lucie Lacková, Pavel Hlaváček.
Veronika Vančáková, 6 bodů
Veronika je velká bojovnice a jejím jediným soupeřem na tomto MČR byl čas. Rapidy přece jen nejsou její nejoblíbenější disciplínou, ale vzhledem k velkému množství sehraných partií z podobných soutěží a nabytým zkušenostem svoji roli zvládla dobře.
Hugo Walder, 6,5 bodů
Na druhé šachovnici hrál Hugo, který nás oslnil svými skvělými výsledky z posledních měsíců, tudíž jsme měli představu, na kterou šachovnici ho zařadit. Oproti poslednímu roku neudělal pouze skok o tři šachovnice, ale také v šachové hře. Hugův herní styl je velmi pestrý, nebojí se zaútočit a jít si tvrdě pro výhru. Škoda jen chyb z nepozornosti.
Vít Buček, 7,5 bodů
Vítek třetí šachovnici zvládl a urval několik důležitých bodů a půlbod v klíčových zápasech. Až na pár partií, které se mu herně nepovedly, jsem s jeho výkonem relativně spokojený, avšak stále se máme kam posouvat. Vítek se někdy nechá unést okamžikem bez vnímání možností soupeře, což je zásadní chyba. Když ale bylo nejhůř, dokázal zatnout zuby a vyvinout maximální úsilí, aby zvrátil osud partie. Tohle je vlastnost šampiona.
Jan Kožušník, 7 bodů
Po úvodní rozehrávce, kdy nám Honzík u partie „usnul“ se v sobotu dokázal chytit, zabral, a byla to jízda až do konce turnaje. Stejně jako u Veroniky, i on měl občas problémy s časem. Časovky i těžké okamžiky, kde o výsledku rozhodovala jedna partie zvládal jako zkušený mazák, takže když pominu páteční budíček, jsem s jeho výkonem velmi spokojený.
Lucie Lacková, 6,5 bodů
Od Lucky jsem čekal trošku více. Lucinka je hráčka, která čeká na chybu. Pokud od soupeře přijde, využije jí. Menší problém ale nastává v tom, když nepřijde. Trochu ji svazuje „čekání“ a opatrnost. Občas je třeba v sobě probudit krvelačného ducha a nebát se. Svými výhrami však pomohla týmu v několika těžkých zápasech a byla důležitým článkem tohoto družstva.
Pavel Hlaváček, 8 bodů
Pavlík byl taková týmová pojistka, na kterou se dalo spolehnout. Svým přístupem k šachové partii a taky dovednostmi převyšoval všechny své soupeře na 6. šachovnici. Slabší chvilka přišla v důležité partii o zlato, kde nevyužil šance, které mu soupeř nabídnul. Když ale připočtu k devíti bodům ze starších žáků i osm, které uhrál tady, celkově z těchto dvou akcí nasbíral 17 z 18 bodů. A to je opravdu excelentní statistika. Jen tak dále!
Každý chvilku tahá pilku. Takhle bych shrnul výkon celého družstva. Líbilo se mi, jak se hráči vzájemně podporovali a doplňovali. Každý z hráčů si vybral alespoň v jednom zápase slabší chvilku, zbytek týmu ale vždy pomohl. Stříbrné medaile a titul vicemistrů republiky patří letos nám a já bych chtěl všem hráčům poděkovat za jejich přístup, odhodlání a bojovnost.
Jakub Rabatin
Jednotlivé výkony krátce shrnu v pořadí podle šachovnic.
Martin Vaněk, 3,5 bodu
Marťas má odehraných spoustu rapidů a to se na něm projevilo i tím, že už byl téměř stoprocentní Mazák. Teď potřebuje odehrát ještě 2 až 3 těžké turnaje na vážné tempo, ať pronikne hlouběji do některých pozic a ví, co je správná protihra.
Filip Bílek, 2,5 bodu
Posledním šachistou, který udělal tak málo bodů a byl jsem spokojen s jeho hrou, byl Adam Frank. Takže Filipe, jestli tvoje kariéra směřuje k šachovému stipendiu na Americké vysoké škole, tak ti fandím. Filip potřebuje, ale občas v sobě probudit krvelačnou bestii a větší chuť se vrhnout na soupeřova krále.
Laura Najdková, 4 body
Laura dostala na starost 3. šachovnici. Za mně tahle šachovnice často rozhoduje o úspěchu týmu. Na ni potřebujete těch zkušeností nejvíce. Laura sice z týmu má nejvíce zkušeností, ale nepovedlo se jí přidat přes dobrou hru více bodíků. Na šachovnici jich pár bylo navíc, ale v kritických chvílích přišlo pár horších tahů. Věřím, že pro Lauru tyto zkušenosti budou odrazovým můstkem k lepším výkonům.
Iris Hamerníková, 3,5 bodu
Iris sehrála turnaj vcelku dobře. U jejího komentáře, ale zmíním problém celého družstva, protože tady to bylo nejmarkantnější. Když vás soupeř začne v rapidu přehrávat, tak prostě na šachovnici musím vytvořit doslova peklo. Král se musí začít třást strachy a tady v těch partiích nasadil sluneční brýle a natáhl se na lehátko.
Daniel Přikryl, 5 bodů
Dan to odehrál, tak jak jsme na něj zvyklí. Bojoval, občas moc komplikoval a snažil se vše mít pod kontrolou. A to je asi ten důvod proč jen pět bodů. V poslední kolo ještě nezvládl v hlavě, a tak jej určitě promarněná šance mrzela nejvíce, ale myslím si, že nemusí.
Lukáš Pečínka, 4,5 bodu
Lukáš mi svým výkonem neudělal radost. Už jsem si o něm po MČR dětí do 8 let myslel, že zvládne opakovat konzistentně své výkony, ale bylo to jako na houpačce. Na druhou stranu jemu 8, takže z toho vyroste. Je to bojovník a rval se o každý půl bod. Navíc jeho prohry nerozhodovaly zápasy na rozdíl od jeho výher.
Celkově je mi líto, že se dětem nepovedlo zvládnout poslední dva zápasy proti těžkým soupeřům, protože veškeré úsilí, které po celý víkend vložili do toho, aby uspěli bylo veliké. Snažili jsme se být připraveni na každou partii v hlavě. Takže věta: „Už nehrej(rozumějte na mobilu), jdeme se soustředit,“ kterou jsou nevyslovil já, mluví za vše. Teď už to chce jenom potrénovat, jak probudit v sobě krvelačnou bestii. Když to za rok zvládl Hugo, tak to zvládnou určitě i ostatní, a pak už se soupeřův král opalovat nebude a snad se bude dětem na konci turnaje něco houpat na krku.
Zdeněk Holeksa