Šest našich hráčů na Šachové olympiádě v Drážďanech

Pavel Benčo, trenér BŠŠ:

Přímo z bojiště!
Jelikož je Olympiáda letos nedaleko, řekl jsem že by byla velká škoda nevidět světové hráče na vlastní oči. Příjemnou společnost mi dělala Táňa Bogatková (bývalá reprezentantka Běloruska) s jejím synem Rostíkem. Cesta do Drážďan je jednoduchá a rychlá, vždyť trvá z Prahy vlakem 2 hodinky. Po příjezdu jsme se městskou dopravou dostali ke kongresovému centru, kde se odehrávají všechny partie.
Dorazili jsme těsně před 3 hodinou, kdy je stanovený začátek a než jsem se zorientoval kde se nachází hrací sál, bylo už spuštěno další kolo. Byl jsem překvapený, že se vše hraje v jedné místnosti, ale musím uznat, že se zde Němci skutečně vytáhli. Všechny partie jsou vysílány on-line včetně fotografií hráčů. V hracím sále se nachází také ještě plátna, na kterých jsou promítány partie a v okolních sálech je mnoho televizorů, jak jinak, než s právě probíhajícími partiemi. Na vše dohlíží mnohačetný organizační tým, který vše bedlivě střeží a můžu říci, že jsou skutečně přesní a tvrdí, však posuďte sami. Jednomu z hostů začal zvonit mobil, pořadatelka ho vzala za ruku a táhla ho ihned ke dveří, tudíž opustil hrací místnost do 10 vteřin. Zanedlouho začalo křičet malé dítě, tak byla z hracích prostor vyhoštěna celá rodinka, vše rychle bez jakýchkoliv slov. Já i Táňa máme mezi hráči mnoho přátel, ale když jsme chtěli jen malým náznakem hráče pozdravit, přišel jeden z rozhodčích a důrazně naznačil, že se to prostě nemůže. Myslím, že je to správně a utváří to vážnost konané akce. V dalším dnu jsme navštívili nedalekou obrazárnu Zwinger. Vidět na vlastní oči Sixtínskou Madonu a dalších krásných děl je i pro mě jako „laika“ pěkný zážitek. Poté jsme se však již opět vydali na shlédnutí dalších partií. Dorazil jsem do hrací místnosti dříve a užíval si pohled na světové hráče, kteří procházeli kolem mě a připravovali se na své partie, ze světové desítky jsem zhlédl všechny kromě Ananda, ten dal přednost zřejmě oddychu po vítězství nad Kramnikem, ten naopak chce jistě dovést k titulu tým Ruska. Ihned po zahájení jsem byl však v šoku, četl jsem sice, že je pro hráče nutné být u partie včas, ale říkal jsem si, jak to budou pořadatelé řešit. Jeden z nigerijských mužů nebyl v momentu zahájení u partie, ihned přišli 2 rozhodčí a pomocí svých „lepítek“ bylo na tabuli během pár vteřin +-. Vidím však, že v tom momentu přibíhá hráč a dožaduje se zahájení partie, rozhodčí mu však rezolutně říkají, že je již pozdě. Myslím, že je tvrdé, mnoho lidí s tím bude i nesouhlasit, ale včera mi řekl jeden můj kamarád, co kdyby se na OH v atletice běžela 100m sprint, bude se odkládat start kvůli jednomu opozdilci, zřejmě ne. Zanedlouho po začátku se vydáváme nazpátek do Frýdku-Místku s mnoha zážitky, myslím že je tato akce atraktivní i pro nešachisty, tak pokud máte čas a chuť, tak neváhejte a vyjeďte do Drážďan, stojí to skutečně zato.